Next Level Coaching ti dává: výsledky | transformace | změnu | zlepšení komunikace | nové dovednosti
"Lavička zamyšlení" je název krátkých čtení které vzníklo z touhy, abychom se záměrně zastavili na chvili, posadili a naslouchali Bohu. V tomto rychlém světě se potřebujeme pravidleně zastavit a "sednout na lavičku" a na chvíli se ztišit. Potřebujeme se naladit na Boží hlas, přemýšlet, číst a modlit se - proto tento název.
Tato zamyšlení smějí být použity jen s uvedením jména autora (Nick Lica) a zdroje (www.nicklica.com).
Marek 4:1-20
Jedním z nejhezčích podobenství jimiž Pán Ježíš učil své učedníky tajemství Božího království podobenství o rozsévači. Toto ukryté tajemství je pojem evangelizace, nebo-li reakce lidi na poselství Božího království.
Rozseváč potká ve své službě zvěstování evangelia tvrdou půdu, skalnatou půdu, půda plna trní a dobrá půda. Satan jako nepřítel Božího slova, bojuje ze všech sil, aby zrnko nepřineslo úrodu. Brání, dusí, zatvrdí, krade, udělá zrkátka vše proto aby nezrostlo nic z toho co bylo zaseto.
Aby byla úroda potřebujeme dobrou a přípravenou půdu. Jen taková půda má podmínky pro růst.
Dobrou zemi nenajdete jen tak. Ta se musí připravit?
Jak se zúrodňuje půda? Co konkrétně děláte na své zahradě, aby půda byla úrodná?
Zrýt a odstranit plevel.
Vyčistit pudů od kamenů, vytahat staré kořeny.
Pohnojit, sázet, zalévat, sklízet.
Totéž musíme dělat na duchovní rovině jestli chceme sklízet. Skrze přátelství a budování vztahů připravíme lidské srdce, aby byla úrodná.
Podobenství o rozsévači nám sděluje také tajemství: evangelizace je proces rozsévání, zalévání a sklizně.
Gal 6: 8 Kdo zasévá pro své sobectví, sklidí zánik, kdo však zasévá pro Ducha, sklidí život věčný.9 V konání dobra neumdlévejme; neochabneme-li, budeme sklízet v ustanovený čas.
Jan 21:1-14
Ježíš se učedníkům zjevil vždy se záměrem. U Jana 20 se zjevil dvakrát. Po prvé se zjevil učedníkům za zavřenými dveřmi, aby obrátil jejích strach v radost, po druhé aby obrátil jejích pochybnosti ve víru. A nyní se zjevil v Galileji tam, kde si je před třemi lety povolal, aby proměnil jejich selhání ve zdar.
Mnozí rádi chytají ryby. Ještě více lidí rádi rybu jí, ale možná je málo těch, kteří rybu chtějí vyčistit a připravit. Náš Pán to udělal. A potom řekl učedníkům dvě slova: "Pojďte jíst!"
Občerstvení, posilu v pokrmu připravil Ježíš - on, který nezahálí, ale v době našich pochybností a nejistoty, rozčilení a zoufalé bezradnosti na nás myslí, pro nás pracuje. On nám připravuje něco dobrého, co nás osvěží a povzbudí. Slovem svým nás nasytí.
Podle vykladačů je pohoštění připraveno samotným Ježíšem, ba tím pokrmem je dokonce on sám.
Na moři života, v našich nezdarech, zklamáních a špatných výsledcích nezapomínejme, že na břehu zatím stojí někdo, kdo má řešení pro náš problém. Má dobrou radu pro naše rozhodnutí a může změnit to, co my nemůžeme. On je ten živý Pán, který nás každého zve k sobě. Na druhém břehu věčnosti nás čeká Ježíš se slovy: pojďte jíst! To je nebeská hostina! Budeš tam také?
Jestli stojí za to někoho uctívat, respektovat, poslouchat a oslavovat, tak v celém vesmíru není nikdo než živý Kristus.
Dám vám několik důvodů proč věřím, že tomu tak je:
Jeho prázdný hrob znamená vítězství nad smrtí. 1 Korintským 15:54 `Smrt je pohlcena, Bůh zvítězil!
Jeho prázdný hrob nám ukazuje Boží moc. Efezským 1:20 Sílu svého mocného působení prokázal přece na Kristu: Vzkřísil ho z mrtvých a posadil po své pravici v nebesích,.
Jeho prázdný hrob je důkazem, že Ježíš je Bůh. 1 Petrův 1:21 Skrze něho věříte v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a dal mu slávu, takže se vaše víra i naděje upíná k Bohu.
Jeho prázdný hrob nám také dává naději a jistotu na vzkříšení. 1 Korintským 15:23 "první vstal Kristus, potom při Kristově příchodu vstanou ti, kdo jsou jeho."
1 Korintským 6:14 Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás.
Zacharijáš 9:9 Rozjásej se, sijónská dcero, dcero jeruzalémská, propukni v hlahol! Hle, přichází k tobě tvůj král, spravedlivý a zachráněný, pokořený, jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti
Proč Ježíš vjel do Jeruzaléma na zádech osla? Určitě tím chtěl něco symbolizovat, chtěl tím lidem tehdy i dnes něco důležitého říct. Jsem přesvědčen, že Ježíšův vstup do Jeruzaléma nám chce říci něco víc něž, jen to jaký byl Ježíš. Tady máme jasný obraz toho, co přišel udělat.
Na zádech osla není obraz jen pokorného Ježíše nýbrž obraz vítězství. Bible říká: Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy. - 1 J 3,8
Na oslí záda pro většinou z nás není triumfální pohled, není to místo, kde by seděl vítěz. Kdo z nás by dnes chtěl být viděn na oslích zádech? Na zádech krásného bílého koně, to ano. Přesto si Pán Ježíš vybral na svůj vstup do Jeruzaléma osla.
Oslátko - Židé se dívali na zvířata, na kterých nikdo nejezdil jako zvláště určené pro svaté záměry a úkoly.(Num 19,2; 1Sam 6,7). Tímto někomu prokazovali určitý respekt když řekli: "na tomto zvířeti ještě nikdo nejezdil"!
Nad doplňovaným obrazem královského vjezdu se musíme ještě jednou vrátit k tomu nejstaršímu podmalování: Oslice a oslátko jako symboly zla (ďábelského boha Seta) jsou tam připoutány k vinném kmenu, aby ztratily svou zlou moc. To má svůj hluboký smysl, I když to pisatelé evangelií nezaznamenali (u Jana 12:16 je poznamenáno, že Jeho učedlníci tomu v té chvíli vjezdu krále na oslátku nesrozuměli). Vždyť právě vinný kmen má ve svých plodech a v jejich produktu, pro tehdejšího člověka nejcennějším, ve víně, zcela zvláštní moc.
Svou rudou barvou ukazuje k barvě krve, v níž byla vnímána sama podstata života a jistě zároveň i k obětní krvi, prolévané na oltáři za lidský hřích.
Na Golgotě Ježíš prolil svou krev na odpuštění hříchů.
Proměnění na hoře -Marek 9:1-13
Ježíš byl proměněn. Tam je užito řecké slovo: metamorfo, což ukazuje na velkou proměnu která tam nastala..Odtud máme slovo metamorfóza což znamená: proměňovat, transformovat, změnit (do jiné podoby). Metamorfoza je ve slovníku definována jako biologický proces proměny rostlin a živočichů. Obvykle tento proces vyžaduje určitý čas, tady tento proces proměny nastal najednou. Jeho šat byl zářivě bílý. V těchto chvílích měl úzký kruh učedníků možnost vidět svého Pána takového, jaký doopravdy je, v Jeho slávě, kterou měl u Boha dříve než byl svět. Jeho tělo zářilo světlem protože byl Bůh.
Na té hoře nešlo o nějakou iluzi, sen nebo představu učedníků. Byla to skutečnost čeho byli svědky a reflexe toho který přebývá v nepřístupném světle. Zjevně je vidět, že Bůh dovolil zazářit Ježíšovu tělu a šatu jen natolik, nakolik to byli učedníci schopni unést. Zjevil jen tolik slávy, kolik člověk může snést.
Záměrem této události, u které byl přítomný úzký kruh učedníků bylo utvrdit božství Ježíše Krista a v tom, že on je ten zaslíbený Mesiáš.
Proměnění Ježíšovo může posílit ve víře také nás v tom, že jednou také budeme proměnění. Pavel říká“ Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni (1 Kor 15,52)
Abys jednou mohl být proměněn musíš se nechávat neustále tady na zemi Bohem duchovně proměňovat.
Poslušnost vůči Pánu Ježíši je to co Bůh od nás dnes také žádá. Když jeho slova posloucháme to znamená podle toho žijeme, jsme potom neustále proměňováni ke slávě našeho Pána Ježíše Krista.