Pokání není odčinění našich zlých skutků. Žádnými činy nemůžeme odčinit hříchy nebo napravit zlé myšlení. Ani ten nejušlechtilejší skutek nemůže odstranit naše přestoupení. Pokání není vnější skutek. Žádnými modlitbami, posty, odříkáním, poutěmi, askezí a podobně nemůžeme dělat pokání.
Pokání není náš výkon, náš čin. Pokání je výsledkem působení nadpřirozené moci. Co je pokání? Pokání je změna smýšlení. Odehrává se v naší mysli a pak v našem nitru. Řecký "metanoia", znamená "změna smýšlení". Každá změna začíná v mysli člověka. Pokání je nový vztah k Bohu, k sobě, k lidem k hříchu. Jedna žena tuto změnu vyjádřila takto: "Dříve jsem za hříchem utíkala, teď utíkám před ním." To, co jsme předtím měli rádi, nyní nenávidíme a hnusí se nám to, protože chápeme, jak nám hřích komplikoval život a narušoval vztahy ve všech oblastech života. Člověk, který prožívá tuto změnu, přemýšlí jinak také o manželství, rodině, rodičích, Božím zákonu, církvi, práci, službě, společnosti, kultuře atd. a má k tomu všemu jiný postoj. Tato změna myšlení ovlivňuje každou oblast života a dává jí nový rozměr. Tento nový vztah se projeví ve změněném chování člověka. Protože jinak přemýšlí, jinak žije (1 K 10,31).