1J 5,13-21 Jistota věčného života
Jedním z klíčových slov této epištoly je sloveso „ vědět“. Když Jan říká „abyste věděli“, povzbuzuje nás, abychom nepochybovali, nenechali se zmást, a hlavně měli jistotu a pevné přesvědčení. Není příliš arogantní tvrdit, že máme jistotu spasení? Někteří lidé doufají, že dostanou věčný život a jiní zase nevědí. Jan však říká, že můžeme vědět, že máme věčný život. Naše jistota je zakotvená na Božím zaslíbení, že nám dává věčný život skrze svého Syna. To je pravda, ať se cítíš Bohu blízko nebo daleko od něho. Věčný život nezáleží na pocitech, ale na zkušenostech. Věříš-li, že Bůh mluví pravdu, můžeš vědět, že máš věčný život. Tato jistota se projevuje v modlitebním životě pevnou důvěrou, že nás slyší (5:14). Je to také jistota, že jsme v tom pravém Bohu (5:20). To, co nás od Boha může odvést je hřích a modla – falešný bůh. Proto napsal Jan varování v závěru. Modla je cokoli, co se staví do středu našeho života na místo Boha. Když víme, že Ježíš je ten pravý Bůh a věčný život, zůstávejme nadále v Něm a služme jen Jemu.
Bůh slibuje bezpečné přistání, nikoli klidný let.