Next Level Coaching ti dává: výsledky | transformace | změnu | zlepšení komunikace | nové dovednosti

Koučování je příležitostí k osobnímu učení, růstu, rozvoji a změně.


1. Kniha a autorství

Kniha Ageus je první ze tří poexilních prorockých knih (dalšími dvěmi jsou Zachariáš a Malachiáš) a její název je odvozen od jména jejího autora - proroka Agea. Obsahuje celkem 38 veršů, které jsou rozděleny do 2 kapitol, a je tak druhou nejkratší knihou Starého zákona.

Kniha obsahuje čtyři Ageova prorocká kázání, která jsou vždy uvedena datem, kdy byla vyřčena, a tím, komu jsou určena. Kromě toho také popisuje reakci lidí na jeho první poselství a další krátké komentáře.

2. Postava proroka

Prorok samotný je kromě knihy Ageus zmíněn v Bibli pouze na dvou dalších místech - Ezdráš 5:1 a 6:14, kde vystupuje společně s prorokem Zachariášem. Naše informace o něm jsou tak velice omezené.

Jméno Ageus je odvozeno od hebrejského slova chag, které znamená svátek nebo festival, což může (ale nemusí) znamenat, že se narodil v den některého z významných židovských svátků. O jeho původu však nevíme žádné podrobnosti, nejsou známi ani jeho předkové, kmenová příslušnost ani věk. Fakt, že je v Ezdrášovi jmenován bez uvedení otce ale naznačuje, že byl svým současníkům dobře známý1. Z jeho narážek na slávu předchozího (Šalamounova) chrámu (2:3) se usuzuje, že jej zažil před jeho zničením a v tom případě by byl jedním z přesídlenců, kteří se roku 536 pr. Kr. spolu se Zerubábelem vrací z Babylóna do Jeruzaléma2. Potom by mu bylo více než 70 let. Tento závěr není sice zcela jistý3, přesto však velice pravděpodobný. Bylo by jinak těžké vysvětlit jeho náhlou horlivost po letech nečinnosti

Ageus sám sebe popisuje jednoduše jako "proroka" (stejně tak i Ezdráš), na jednom místě však o sobě mluví i jako o "Božím poslu" (1:13). Těžko tak můžeme Agea prohlašovat za kohokoliv jiného, než za Bohem povolaného a poslaného proroka, který hlásal jeho slovo bez svých osobních vedlejších motivů.

3. Dobové pozadí a účel knihy

Roku 539 pr. Kr. vydává perský král Kýros (poté, co dobyl Babylonskou říši) edikt, který dovoluje Židům návrat z exilu zpět do Izraele a Jeruzaléma. Přestože tato událost byla dávno proroky předpovězena, našlo se jen málo těch, kteří by se opravdu odhodlali opustit Babylon, kde se zabydleli a vydat se zpět (necelých 50 000 lidí; Ezdráš 2:64). Přesto to pro ně byla zajisté radostná událost, vždyť na vlastní kůži zažili naplnění Božího zaslíbení.

Po návratu zpět je ale nečekaly příliš radostné podmínky - Jeruzalém byl zničen, krajina již dlouhé roky nebyla obdělávána, bylo třeba vyřešit právnické a společenské rozpory mezi navrátilci a těmi, kteří nebyli deportováni, a při obnově Jeruzaléma navíc museli čelit opozici okolních národů i perských úředníků. Počáteční snahy o obnovení chrámu (537 pr. Kr.) tak zakrátko skončily (Ezd. 4:24).

Celkem pochopitelně se tedy všichni zabývali především snahou o zajištění vlastního živobytí a životních podmínek. Situace obyvatel ale nadále zůstává nepříznivou - přes všechnu jejich snahu byly úrody slabé a výdělky "mizely" (1:2.9-11). Do této situace přichází Ageus a vysvětluje lidu důvod této situace - každý se zabývá jen svými vlastními záležitostmi a o Boží věci nedbají. Ageus zpočátku nic neslibuje, pouze kárá, ukazuje nesprávné priority a volá po změně. Jeho cílem je motivovat Židy ke stavbě Božího chrámu. Nešlo však jen o chrám jako takový - pouze v případě, že chrám bude znovu postaven, je možné znovu začít naplňovat všechny požadavky Božího zákona. Bylo zapotřebí, aby se lid vrátil k plné poslušnosti Mojžíšova zákona, protože právě kvůli jeho porušování došlo k deportaci. Kromě toho ve starověkém blízkém východu odrážela sláva národního chrámu slávu jejich boha(bohů). Dokončit chrám tak znamenalo oslavit Boha.4 Až později, když se lid pustil do práce, začíná Ageus ve svých poselstvích lidu zprostředkovávat Boží zaslíbení a podporu.

V důsledku však kniha nakonec ukazuje ještě dál než jen ke stavbě a významu samotného chrámu. Ukazuje až ke Kristu.

- zpracoval N. Lica


1Hanes, P. Úvod do Starej Zmluvy, s. 126

2Fausset, R. A. Commentary to The Book of Haggai

3Constable, L. T. Notes on Haggai

4Constable, L. T. Notes on Haggai