1J 3,4-17 – Děti Boží a děti ďáblovy
Možná se nám nelíbí tento název z 10. verše. Pro někoho je příliš provokativní a radikální. My dnes spíše užíváme věřící a nevěřící. Apoštol Jan to říká v tomto textu na rovinu. Děti Boží jsou ti, kteří se narodili z Boha (3:9), milují druhé (3:11,17) a konají spravedlivé skutky (3:12). Děti Satana žijí v hříchu (3:9), jsou plné nenávisti (3:15) a konají zlé skutky (3:12). Tento text neříká: Boží děti jsou dokonalé a bez hříchu, to by odporovalo první kap. verše 8-9.
Rozdíl mezi Božím dítětem a ďáblovým dítětem co se týká hříchu je, jak říká třetí verš: Boží dítě „usiluje o to, aby bylo čisté, jako On je čistý“. To je jeden z důkazů, že Boží dítě zůstává v Bohu. Je rozdíl mezi tím, když se někdo dopustí jednotlivého hříchu, nebo když trvale hřeší. Přísloví 24:16 popisuje také rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem: „Spravedlivý, i když sedmkrát padne, zase povstane, svévolníci zaklopýtnou a zle končí.“ Hřích je následek lhostejnosti a slepoty vůči Bohu (3:6). Boží děti tedy nejsou bez hříchu, nežijí však vědomě v hříchu. Bůh ve skutečnosti vidí náš boj s hříchem. Duchem svatým, modlitbou a Písmem můžeme zvítězit a hřešit méně. Ježíš je Boží Beránek, který snímá hříchy světa, vyznávejme své hříchy a přijměme jeho odpuštění.
„Každé Boží dítě by mělo být čím dál podobnější Božímu Synu.“